Světová meteorologická organizace (WMO) vydala výstrahu, že se se 75-80% pravděpodobností během příštích 3 měsíců v Pacifiku rozvine jev El Niño.
Co přesně stojí za výrazem El Niño? Jedná se o složité fluktuace teploty oceánu a atmosféry ve východním a centrálním rovníkovém Tichém oceánu. Jedná se o jev trvající v průměru 9 až 12 měsíců, může však výjimečně trvat i několik let. Objevuje se v nepravidelných intervalech, většinou je to jednou za dva až sedm let (průměrně jednou za 5 let). Slovo El Niño znamená ve španělštině doslova „chlapeček„.
Poprvé byl tento jev popsán rybáři u pobřeží Jižní Ameriky v 17. století, kteří pozorovali nebývale vysoké teploty vody Tichého oceánu. Jedná se o rozsáhlé interakce mezi oceánem a atmosférou spojené s pravidelným oteplováním teploty vody napříč centrálním a východo-centrálním rovníkovým Tichým oceánem. Jaké konkrétní dopady má tento jev? Typické jsou to vyšší průměrné teploty v západní a střední Kanadě a západních a severních oblastech Spojených států amerických. V některých oblastech, jako například na Floridě, je pak typické zvýšené množství srážek, naopak v jiných oblastech jako například Ohio či v severozápadních oblastech Pacifiku je množství srážek nižší.
Předpokládá se, že se jedná o jev objevující se pravidelně v nepravidelných intervalech již tisíce let. Od roku 1900 se objevil minimálně 30×, nejsilněji tomu bylo v letech 1982-1983, 1997-1998 a 2014-2016.
Za normálních okolností podél rovníku vanoucí východní pasáty posouvají vodu od jihoamerického pobřeží směrem k Austrálii. Při pohybu dochází díky slunečnímu záření k postupnému ohřívání vody. U pobřeží Jižní Ameriky je naopak voda chladnější. Pokud dojde k oslabení východních pasátů, nedochází k posunu vody v tak vysoké míře a otepluje se tedy voda u jihoamerických břehů a naopak ochlazuje se západní Tichý oceán.
Vysvětlení jevu El Niño pomocí animace [v angličtině]
Poslední El Niño skončilo v roce 2016 a bylo spojené s katastrofálním blednutím korálů Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu světa ležícího poblíž pobřeží severní Austrálie. Podle odhadů WMO by případné brzké opakování jevu El Niño nemělo mít tak vážné dopady, avšak může představovat určité riziko pro některé oblasti. „Nepředpokládáme, že případný předpovídaný jev El Niño by byl tak silný, jako ten v letech 2015-2016, který byl spojený se suchem, záplavami a blednutím korálu v různých částech světa“, říká Maxx Dilley, ředitel WMO sekce pro Předpověď a adaptaci klimatu. Dále však dodává, že „…i přesto může významně ovlivnit srážkový úhrn a teploty v mnoha regionech, s významnými dopady na zemědělství a dostupnost vody a zdraví. Tyto důsledky se navíc můžou spojit s dlouhodobou klimatickou změnou a vyvolat tak v roce 2019 vysoké teploty globálně.“ Teploty oceánu již v současnosti dosáhly úrovně klasifikované jako slabé El Niño a odborníci z USA i Austrálie varují před vysokou pravděpodobností začínajícího plnohodnotného jevu El Niño. Podle nejextrémnějších předpovědí by se podle WMO mohly teploty oceánu zvýšit v průměru až o 1,2°C. Britská meteorologická organizace Met Office například předpovídá vliv El Niño na zimu ve Spojeném království – „El Niño může přinést více srážek a větrnější počasí v první polovině zimy a nižší teploty a sucho v polovině druhé, jedná se však pouze o jeden z faktorů ovlivňujících průběh zimy a nelze proto s jistotou říci, jaká zima nakonec bude“, říká Adam Scaife, profesor z Met Office. Shodně s WMO říká, že by tento jev mohl ovlivnit globální průměrnou teplotu v roce 2019 – tak, jako tomu bylo v roce 2016, který se částečně i díky El Niño stal zatím nejteplejším rokem v historii měření.
Na závěr je nutné říci, že není El Niño důsledkem globálního oteplování, ale součástí přirozeného cyklu Země. Studie zabývající se touto tématikou se však shodují, že jeho dopady jsou silnější v důsledku klimatické změny.
Titulní obrázek: NASA
Rád si ve volném čase hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout.
Jsem autorem řady webových stránek věnovaných životnímu prostředí, například stránek a obsahu stránek infoviz.cz, na které najdete stovky infografik věnovaných tématům z oblasti počasí, klima, vody, kvality ovzduší a životnímu prostředí obecně. Dále jsem vytvořil stránky envidata.cz, kde jsou k dispozici tisíce analýz různých datových sad věnovaných právě počasí, klima, vodě a kvalitě ovzduší, a to jak pro ČR, tak globálně. Vytvořil jsem také tyto stránky enviblog.cz nebo rozcestník o kvalitě ovzduší na ovzdusi.cz.
Pracuji jako vedoucí oddělení kvality ovzduší na ČHMÚ Brno a jsem členem výboru České meteorologické společnosti.
